ZÁVODNÍK

Hudba: Josef Kůstka

Text: Vladimír Čort


Já pořád jenom závodím

normálně už nechodím.

Každý ráno z domu ven

hned to beru s rozběhem.

Nemám tretry, nemám dres,

za tebou běžím dnes.

Po ulicích pospíchám,

málem ani nedýchám.

Jsem závodník – vždycky poslední,

jsem závodník – zase poslední.

Jenom s časem závodím (ty znáš to líp)

s tebou ztrácím body, 

s tebou ztrácím body,

rychlejší tak nohy mít (běhal bys líp)

takhle ztrácím body, 

takhle ztrácím body.

Jsem…..

 

Já pořád jenom závodím,

k závodům se nehodím.

Říkají mi, abych vzdal,

neposlouchám, běžím dál.

Můj styl nemá žádný lesk,

nehodí se pro potlesk.

Ten, kdo běhá jako já,

každý závod prohrává.

NEJDU  

Hudba a text: Jindřich Vobořil


Nejdu, povídám, že nejdu…

Musím se učit a mám vůbec moře práce

na maturitní ples je ještě času dost

vzorce mi nejdou, stále musím s nimi prát se

a tak nejdu, povídám, že nejdu.

Každá z mých učebnic je šedivá a prázdná

zasypán tabulkama soustředit se mám

tak mezi stránky fotky hezkejch holek vkládám

a tak nejdu, povídám, že nejdu.

Při písemkách se spokojím i s třetí cenou

ptám se sám sebe, jestli vůbec šanci mám

na maturitním tablu s fotkou odlepenou

a tak nejdu, povídám, že nejdu.

Nejlepší tanečník a krasavec a formát

to všechny kantorky dnes budou z tebe paf!

A že nic neumíš – kdyby se někdo dohmát´….

Budu muset trochu přidat…

Musíš, povídám, že musíš, musíš! Dobře, 

povídám, že dobře, dobře!

Čekám, povídám, že čekám, čekám!

Přijdu, povídám, že přijdu, přijdu!

To snad není vůbec možný, já sotva se 

začnu učit, tak začne zvonit telefon 

a to se střídaj´ kamarádi se všema největšíma 

krasavicema ze školy. No, co já jim mám 

vykládat, ty holky se snad zbláznily. Ony 

nemůžou pochopit, že já budu stejně 

neodolatelnej i po maturitě. Sotva zavěsím 

telefon, rozlítnou se dveře a mámana mě 

křičí: uč se chlapče, uč se, ať má maminka 

radost. Ty musíš bejt nejmíň inženýrem. 

No, sotva zavře, už je tady babička. Hučí 

do mě: kdepak inženýrem, chlapče – 

doktorem budeš jako děda. Ale to má 

maminka pravdu, učit se, chlapče, holt musíš. 

To je marný! No, já bych rád vyhověl všem, 

ale copak to jde? Fyzika, matika, chemie, 

zeměpis, dějepis, biologie, čeština, ruština, 

rýsováni, svačina, lístky na oběd, umejt krk, 

slušně pozdravit, nanosit uhlí, vrátit prázdný 

láhve, vyvenčit psa, vyvenčit kočku, vyvenčit 

papouška, ..aaaa, už ulít, no to je škody, 

on se na cestu zeptá. Ach, maminko pomoooc…

  

KVADROFONNÍ  LUCKA

Hudba: Josef Kůstka

Text: Vladimír Čort


Tam někde v nás…

Za devátým schůdek a půl

je dům Lucky Kvadrofonní

a ten, kdo jí náhodou zná,

po večerech sní jen o ní.

Na terase ohnivý strom,

pod ním Lucka všem se líbí,

a my kluci, ozdoba škol,

závodíme, co jí slíbit.

Kvadrofonní má hlas

sama je víc, než čas,

Kvadrofonní Lucka….

Natahuješ za ní svou dlaň,

chceš jí hladit aspoň slovem,

utíká ti opálená

v bílé čapce kriketové.

Její parfém zůstal ti jen,

vrtulníkem už se stala,

zvolna mizí za obzorem,

škoda, že se nám jen zdála.

BROUKY

Hudba: Josef Kůstka

Text: Pavel Šmíd


Brouky, co mi hlavou blázniví

táhnou v noci domů opilí

v noci domů a ráno ven –

vrátěj´ se za tejden,

brouci se nevracej´ -

prachy se rychle utrácej´

jednou s tou a pak s druhou –

nelásky na druhou.

Když prší, láska rezaví –

nejlíp to dělaj´ zrzavý

holky jak oheň, pihatý –

jen když jsou nahatý.

Už prší od léta –

písmena slovům odkvétaj´

písmena slovům – větám slova –

jednou začnem´ znova.

Sám vstávám – sám snídám

sám stínem – na kterej nárážím

a jen žlutý – jen modrý – a bílý

brouky v hlavě mám.

BLUES  POSLEDNÍHO  PRAŽSKÉHO  UPÍRA

Hudba a text: Jindřich Vobořil 


Koukněte se na něho - už je zase tady,

včera ráno pohřbili ho, neboť umřel hlady.

Předvčírem se zkoušel vloupat do transfúzní stanice,

moc úspěchu neměl - a tak se moc neměl.

Hleďme toho upíra a smějme se

cha cha cha, cha cha cha, - chyběla mu zkušenost.


Pokoušel se skamarádit s dobrovolným dárcem krve :

Jestli mi to vyjde, budu silný zase jako prve!

Dárce se ho polekal a krve se v něm nedořezal

a tak to šlo celý týden.

Hleďme toho lotra - když má žízeň,

dal by se i do vlastního tatínka!

Setkal se jen s nevděkem - zahnali ho česnekem!


A když v pátek časně z rána smutně táhnul

přes Štvanici,

vůní krve omámen porazil prázdnou popelnici.

Nemůžu vám popsat, co měl v hlavě chudák za zmatek,

jistý je, že vysílením padnul přímo u jatek!

Teď je z něho duch! (Juch!)
 

JEN  TY  A 

Hudba: Josef Kůstka

Text: Vladimír Čort


Stáli jsme v objetí – já a ty,

průměrná souvětí – já a ty,

čas jak vítr letí – šlape na paty,

když já a ty.


Víc než půl století – já a ty,

plány, sny, prokletí – já a ty,

čas jak….

Jen ty a já….


Do řeky v podsvětí – já a ty

hodíme prokletí – já a ty,

čas jak vítr letí, šlape na paty

když já  a ty.

SIAMSKÁ  DVOJČATA

Hudba a text: Jindřich Vobořil


Stalo se to koncem března,

kdo je nezná, těžko pochopí -

přišla domů zapletená za copy!

Zapletla se po cestě

odpoledne ze školy,

teď už lítaj´po městě

a vůbec je to nebolí.


Jak to bude dál?

Nebojte se, děvčata,

můžeme si hrát

 na siamská dvojčata.


Zdeňka škádlí Wenzela,

do něhož se zvencla,

nosíval jí domů tašku,

zítra bude nosit dvě.

Bóža byla po škole,

Zdeňka za ní brečí.

Na rohu pár babiček, jen se diví,

to zas´ bude řečí!


Chlácholím je velice, velice, velice.

Nebojte se děvčata,

to jsou naše dvojčata,

přesto, že jsou hubatá,

my je máme rádi!

ARMAGEDDON

Hudba: Josef Kůstka

Text: Jindřich Vobořil


Jak vody proud nabývá

tvé bohatství ukrývá,

když vítr zlej příval zažene dál,

přižene zlej oheň

aby si vzal další díl

z bohatství tvých.


Jak tajfun kraj prolétá

úrodu v prach rozmetá,

pak padne déšť, jenž se nezastaví,

nebude klid,

dokud nezrezaví celá zem

a všechno skončí.

PÁTEČNÍ  VEČER

Hudba a text: Jindřich Vobořil


Zaháním nudu páteční

bolí mě hlava, nemohu spát,

po bytě chodím sem a tam,

nemůžu číst, nemůžu ani hrát,

zas´ přišel ke mně večer páteční.


Kolem je ticho před bouří,

něco se musí rychle stát,

beru si šaty smuteční,

vždycky si musím takhle hrát,

když přišel ke mně večer páteční.


A náhle zní do tmy telefon

ke mně do pokoje vchází

jeho příjemný hlas.

Z hudby teď mi zní jeho lákavý tón,

vem´ si šaty veselý a

honem přijď  mezi nás.


Nemáme noty - žádnej strach,

budeme bez nich válet dál

přo boogie-woogie vířit prach,

nemáme první taneční

vždyť  začíná nám večer páteční.